Pro autory

Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny je odborné periodikum zaměřující se na současné vizuální umění v širším kulturním a teoretickém kontextu. Sešit z principu není metodologicky vymezen; rozhodujícími měřítky jsou kvalita, podnětnost a relevance pro reflexi současného vizuálního umění.

Obsah časopisu – kapitoly:
Odborné studie
Překladové texty
Recenze a zprávy

Recenzní řízení:

Původní studie podléhají anonymnímu recenznímu řízení. Každý text je vždy předán ke zhodnocení dvěma příbuzně zaměřeným odborníkům. Jejich posudek slouží redakci k rozhodnutí o přijetí nabídnutého textu k publikování či vrácení autorovi. Recenze jsou interním materiálem redakce časopisu a jsou archivovány na VVP AVU.

Pokyny pro autory:

Původní studie v rozsahu 15–25 normostran (1800 znaků včetně mezer) a ve formátu .DOC zasílejte elektronicky na e-mailovou adresu sesit.redakce@gmail.com. U recenzí se předpokládá menší rozsah stran.

Text musí obsahovat tyto náležitosti:

  • název studie v češtině a angličtině
  • anglický abstrakt (v rozsahu cca 1500 znaků), v případě cizojazyčného textu český abstrakt
  • minimálně čtyři klíčová slova česky a anglicky
  • kontaktní údaje autora/autorky (adresa, email, případně www)
  • název pracoviště autora/autorky nebo projektu, v jehož rámci byla studie napsána

S autory textů bude uzavřena autorská publikační smlouva.

Bibliografické odkazy:

Uvádějí se v poznámkách pod čarou podle následujících vzorů:

Kniha s jedním autorem:
Slavoj ŽIŽEK, Podkova nade dveřmi, Praha: VVP AVU 2008.
Kniha, která má dva a více autorů:
Peter MICHALOVIČ – Vlastimil ZUSKA, Znaky, obrazy a stíny slov, Praha: AMU 2009, s. 121.
Kapitola nebo jiná část knižní monografie:
Thierry DE DUVE, „The Readymade and the Tube of Paint“, in: Kant after Duchamp, Cambridge, MA: MIT Press, s. 147–196.
Kapitola nebo jiná číst editovaného sborníku:
David FREEDBERG, „Arousal by Image“, in: Bill BECKLEY – David SHAPIRO (eds.), Uncontrollable Beauty, New York: Allworth 1998, s. 113–145.
Článek v akademickém periodiku:
Axel HONNETH, „Liberty’s Entanglements. Bob Dylan and His Era“, Philosophy and Social Criticism, roč. 36, 2010, č. 7, s. 777–783.
Článek v neakademickém tisku:
Milan MIKULÁŠTÍK, „Tak trochu jiná reklama“, A2 kulturní týdeník, 24. září 2008, č. 39, s. 21.
Jacques RANCIERE, „The Emancipated Spectator“, Artforum, březen 2007, č. 7, s. 271–279.
Internetový zdroj:
Martin ŠKABRAHA, „Spi, synku, svůj postmoderní sen…?“, Britské listy, 9. listopadu 2004, http://www.blisty.cz/art/20510.html (cit. 19. 11. 2009).
Martin KOHOUT, „Moonwalk“, video, 2:20 min., YouTube, nahráno uživatelem lostpostservice 25. září 2008, http://www.youtube.com/watch?v=0DVN4m41QCE (cit. 14. 10. 2010).
Katalog:
Marie JUDLOVÁ (ed.), Ohniska znovuzrození. České umění 1956–63 (kat. výst.), Praha: Galerie hlavního města Prahy – Ústav dějin umění Akademie věd České republiky 1994.
Jiří PŘIBÁŇ, „Umění jako politické an-estetikum“, in: Jiří DAVID – Martin DOSTÁL – Edith JEŘÁBKOVÁ – Marek POKORNÝ – Jiří PŘIBÁŇ – Noemi SMOLIK, Jiří David. Předběžná retrospektiva (kat. výst.), Brno: Moravská galerie v Brně 2009, s. 141–144.
Reprodukce:
Jiří DAVID, Domov, kombinovaná technika, plátno, Národní galerie v Praze, 205 x 171 cm, foto: NG v Praze.
Zbyněk BALADRÁN, Pracovní postup, 2004, videostill, 2:42 min.
Odkaz na výstavu:
Documenta X, kurátorka Catherine David, Kassel: Museum Fridericianum 1997.
Druhý odkaz na totéž dílo:
PŘÍJMENÍ, Zkrácený název, s. X.. Pokud odkaz na totéž dílo následuje bezprostředně, uvádí se Ibid., s. X.

Psaní názvů textů:
Obecně: Jméno PŘÍJMENÍ – Jméno SPOLUAUTORA/KY, Titul. Podtitul. Další podtitul, Místo vydání (česky): Nakladatel rok.
Angličtina: vše velkým písmenem, kromě předložek, spojek a členů.
Němčina: velkým písmenem pouze podstatná jména.
Francouzština: Pouze první písmeno názvu či podtitulu.
U ostatních jazyků následovat francouzský model.

Formátování:
Text zarovnávejte doleva. Odsazujte první řádky odstavců až na první odstavec článku nebo jeho kapitoly. Neodsazujte pomocí tabulátoru.

Interpunkce:
Uvozovky umisťujte za interpunkci pouze v případě, že citujete celé věty:

„I ty, Brute!“
Nakonec dospěl k závěru, že je takové pojetí „naprosto neudržitelné“.

Číslice poznámek klaďte vždy za uvozovky a, pokud to není nezbytně nutné, až za interpunkci:

Bell ve své knize zavádí výraz „signifikantní forma“ jako klíčový termín svého formalismu.12

Citace:
Citace v textu vždy překládejte, originální znění můžete uvést v pozn. pod čarou. Citace kratší, než tři řádky, dávejte do uvozovek:

Kantovými slovy: „Aniž by byla zjevná školní forma, tj. aniž by [produkt] ukázal stopu, že se pravidla umělci vznášela před očima a spoutala jeho duševní síly.“35

Citace o třech řádcích a delší oddělujte od okolního textu volnými řádky, pište je bez uvozovek a odsazujte vlevo. Pokud citát není na konci odstavce, bezprostředně následující text by neměl být na začátku odsazen:

V Greenbergově nesouhlasu s takovým projektem zřetelně vystupuje, na jakém pojetí estetiky se zakládá jeho vlastní teoretický přístup k modernismu.

[P]okud nemůže být řeč o estetickém hodnotovém soudu, o soudu vkusu, pak nemůže být řeč ani o umění, ani o estetickém prožitku jakéhokoli druhu […] tak prosté to je. […] Netvrdím, že by se o umění nemělo nikdy mluvit bez zřetele k hodnotě či kvalitě. […] Po čem volám, je trvalejší vědomí toho, že vlastní podstatou umění je hodnota a nic než hodnota, byť jej obklopují snahy vydolovat z něj významy, které nijak nesouvisí s uměním jako uměním.1

Hodnota umění „jako umění“ se podle Greenberga zakládá právě na estetickém soudu, čímž rozuměl soud vkusu, a na svébytném druhu prožitku, který s tímto soudem spojoval.

Všechny citace by měly být opatřeny náležitými odkazy na poznámky pod čarou. Pro vlastní zásahy do citovaného textu, jako doplnění slova kvůli srozumitelnosti nebo vynechání části textu, používejte hranaté závorky:

„Právě postup, který [Fichte] zvolil, vycházející ze sebenazírání […] snad může za to, že nakonec přeci jen nedokázal zcela přemoci realismus.“

Hranaté závorky používejte rovněž při nahrazení malého písmene velkým, když citací začínáte novou větu ve vašem textu a přitom vynecháváte začátek citované věty:

„[P]okud nemůže být řeč o estetickém hodnotovém soudu, o soudu vkusu, pak nemůže být řeč ani o umění, ani o estetickém prožitku jakéhokoli druhu […] tak prosté to je.“

Použití kurzívy a uvozovek:
Cizojazyčné výrazy pište kurzívou, stejně tak názvy výstav a uměleckých děl s výjimkou názvů budov a jiných architektonických děl, které nijak neodlišujte. Delší cizojazyčné citáty (uváděné v poznámkách – v hlavním textu je překládejte) orámujte uvozovkami, nepište je tedy kurzívou. Názvy všech útvarů krásné literatury pište v hlavním textu kurzívou, v poznámkách dávejte názvy kratších útvarů, pokud jsou součástí většího souboru, do uvozovek. Názvy knih a časopisu pište kurzívou, názvy článků či statí ze sborníků dávejte do uvozovek, stejně jako názvy sympozií a konferencí (originální název můžete uvést v závorce, ale opět nikoli kurzívou, nýbrž v uvozovkách). V česky psaných textech používejte vždy „český standard“ uvozovek, a to i při uvádění cizojazyčných názvů textů, zatímco pro abstrakty v angličtině „anglický standard“, a vice versa. Pokud chcete vyjádřit distanci k nějakému výrazu (např. jde o nově zaváděný termín, o výraz, se kterým nesouhlasíte nebo k němuž se vztahujete ironicky apod.), použijte uvozovky; pro zdůraznění používejte kurzívu:

Konceptuální základ modernismu Greenberg nacházel ve „specifičnosti média“: v sebereflexivním ohledávání mezí specifického média v průběhu nepřetržité umělecké praxe.

Jakékoli jiné zvýrazňování textu kromě kurzívy není povolené.

Další novinky

VVP AVU 2014