Mezi první a druhou moderností 1985–2012

Název výstavy Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností odkazuje k eseji Václava Bělohradského, který podobně jako řada dalších filozofů, sociologů a historiků umění přinesl nové pojmy a metafory k charakteristice umění 80. let: první a druhá moderna, prozaické poměry, kultura konverzace mezi množstvím jazyků, kultura pochybnosti, altermoderna, souostroví nové modernity ad. Skupina děl shromážděných na výstavě odpovídá této koncepci sociální a kulturní proměny a měla by povzbudit diskusi, která by ověřila rozsah a smysl těchto pojmů.

Koncept výstavy a výběr rozsáhlého souboru děl byl připravován jako součást badatelské práce Vědecko-výzkumného pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze. Paralelně s výstavou je publikována rozsáhlá antologie textů historiků umění, kritiků, filozofů a sociologů, kteří nabízejí širší prostor pro její reflexi. Diskuse vedené nad archivním materiálem a texty umělců a především nad uměleckými díly posledních tří desetiletí vytvářely pro nás pozadí výstavy, spoluurčovaly úvahy o jejich výběru a volbě narativů, které je aktualizují.

Katalog výstavy doprovází soubor textů a rozhovorů s důležitými aktéry sociální a kulturní proměny od konce 80. let. Jejich rozmanitost, často i konfrontační tón a živá kontradikčnost předznamenávají atmosféru instalovaných děl. Proti běžným zvyklostem jsou v katalogu dokumentovány v širším rozsahu výstavy jako nová, dynamicky se rozvíjející instituce, formát prezentace a hodnocení dobové produkce. Zaznamenána je také instalace této výstavy, kterou pokládáme za určitý druh ověření a kolaudace současného stavu.

Východisko našich úvah – přesvědčení, že rozhodující politický, sociální a kulturní přelom v českém výtvarném umění kolem poloviny 80. let poznamenal další čtvrtstoletí – se nutně odráží i v našem výběru exponátů a instalaci výstavy. Výstava si klade za úkol nalézt několik příběhů nebo metafor, které dávají vyšší smysl společenství uměleckých děl. Vybírali jsme je z širšího souboru aktuální produkce a dáváme jim určitou estetickou a morální významnost, která je dělá reprezentanty významných změn.