Přednáškový cyklus Středy na AVU pořádaný VVP AVU pokračuje v představování aktuálních témat současného umění a architektury prostřednictvím přednášek mladých historiků umění, teoretiků a kurátorů.
23. 3. PAVEL VANČÁT:
„Česká nefotografie“ – o historii jednoho vágně definovaného pojmu a fotografii 90. let
hosté: ALENA KOTZMANNOVÁ, LUKÁŠ JASANSKÝ A MARTIN POLÁK
Završení modernistické tradice fotografie vedlo v českém umění 90. let minulého století k paralelnímu vývoji na poli fotografie a výtvarného umění, kdy autoři používající klasické fotografické techniky pracovali (v některých případech i záměrně) v opozici k zavedené fotografické praxi. Někdy jsou tito autoři označováni vágně definovaným pojmem „nefotografové“. Jak probíhá (třeba i nedokončená a nepodařená) kodifikace takového kunsthistorického pojmu? A jak se podobné kategorizování jeví z dnešního pohledu? Odpovědět se pokusí kurátor a publicista Pavel Vančát, který je autorem právě probíhající výstavy Mutující médium: fotografie v českém umění 1990-2010 v Galerii Rudolfinum
6. 4. DANIEL GRÚŇ
„FANTASTICKÝ KONCEPTUALISMUS“
Neoavantgarda, kritika a politika v letech 1968-1981 na Slovensku
Přednáška Daniela Grúně z bratislavské Vysoké školy výtvarných umění se bude zabývat společenskou rolí neoavantgardního umělce na Slovensku a v Československu po roce 1968. Pokračování avantgardních „her“ se v 70. letech ukázalo jako problematické a umělci se museli přizpůsobit změněným společenským podmínkám. Působení umělců mimo institucionální rámce a současně uplatnění se ve společenských zakázkách vyplynulo ze schizofrenního vzorce doby normalizace. Radikální dematerializace výtvarné výpovědi, společné projekty, zájem o vědecké utopie a využití míst mimo galerii – to jsou některé charakteristiky slovenského konceptualismu, který není možné pojmenovat jinak než jako „fantastický“. Odkud se na Slovensku vzal konceptualismus a jak je reflektovaný v současném uměleckém provozu?
20. 4. SYLVA POLÁKOVÁ
KONVERGENCE FILMU A ARCHITEKTURY
Film, či obecněji pohyblivý obraz, je jedním z nejvlivnějších a nejužívanějších interfejsů digitálního kódu. Tento kód mu umožňuje na jedné straně expandovat, ale zároveň oslabuje jeho tradiční statut. Filmová zkušenost se kvůli tomu tříští, ale zároveň reinkarnuje do nových podob. Jednou z oblastí, která ji asimiluje, je současná architektura. Přednáška se zaměří na konvergence „prchavého“ média se „solidním“. Obecné otázky proměny (statutu filmu a architektury, podoby města a zkušenosti diváka-chodce) bude Sylva Poláková z Centra audiovizuálních studií FAMU ilustrovat na zahraničních a domácích projektech.
4. 5. VÁCLAV HÁJEK
ROSA ROSARUM. METAFORIKA RŮŽOVÉ BARVY V MASOVÉ KULTUŘE A UMĚNÍ
V současnosti se růžová asi nejběžněji v obecném povědomí spojuje s určitými genderovými významy, které ústí třeba v tzv. pink advertising apod. Mimo to je však nepřehlédnutelný nárůst využití růžové v různých oblastech módy, designu, reklamy či stylu obecně, kde už nehraje roli genderová souvislost, ale obecně vnímaný podtext citovosti, emocionality, určitého změkčení, otupení kontrastů atd. Význam a využití růžové lze sledovat historicky (od rokoka, přes symbolismus atd.) či jako narační prostředek či symptom stylové polohy (význam ve farmaceutickém průmyslu apod.). Pozoruhodné je jisté vytrácení růžové z oblasti volného umění, kde jsme se s ní ještě před pár lety mohli často setkat jakožto s barevnou stopou posunů koncepcí artefaktu. Pochodeň růžové v širokém dosahu převzal od volného umění grafický design, reklama, lifestyle. Růžovou barvu ze všech stran prozkoumá historik umění Václav Hájek, který přednáší na FHS UK v Praze a na FAVU VUT v Brně.