Články v 39. čísle Sešitu vznikly ze série seminářů Linking (Art) Worlds: American Art and Eastern Europe from the Cold War to the Present, financovaných Getty Foundation, které se v letech 2022 až 2024 konaly na různých místech středovýchodní Evropy a Spojených států amerických. Autorstvo v nich usiluje o překonání stále převažujícího přístupu ke studiu studenoválečné kulturní diplomacie, typického binaritou a zdůrazňováním rozdílů spíše než hledáním společných rysů a konvergencí. Stefana Djokic se zabývá první výstavou moderního jugoslávského umění v USA, která se konala v letech 1959–1962. Titův režim se jejím prostřednictvím snažil komunikovat obraz Jugoslávie jako země, která oproti jiným socialistickým státům šla vlastní cestou, projevující se opuštěním socialistického realismu a otevřením se modernismu. Magdalena Anna Nowak zkoumá recepci čtyř výstav amerického umění, které se v 70. letech 20. století konaly ve Varšavě; ukazuje, že polská kritika si při jejich hodnocení zachovala jistou míru nezávislosti jak na kulturní politice USA, tak na domácím režimu. Do Československa let 1958–1968 zavádí čtenářstvo Fedora Parkmann, aby na příkladu knižní série Umělecká fotografie dokázala, že přístup k fotografii ve státně socialistickém režimu sdílel se Západem důraz na kulturní docenění média, jeho dokumentárnost a humanismus. Článek Ilky Rambausek se symbolicky pohybuje na obou stranách Berlínské zdi a zkoumá, jakou roli sehrála recepce Pop artu v německo-německé kulturní výměně. V poslední z recenzovaných studií se Jan Elantkowski věnuje americkému umělci lotyšsko-židovského původu Borisovi Luriemu a jeho provokativním kolážím, v nichž konfrontoval americký konzumerismus s vytěsňovanou pamětí Holocaustu. Číslo přináší také dvě recenze. V první se Beáta Hock zamýšlí nad výstavou Modern Times. The American Dream and the Avant-Gardes of the 1920, konanou roku 2025 v Drážďanech, v druhé píše Zsuzsa László o knize Plural and Multiple Geographies of Modern and Contemporary Art in East-Central Europe (Routledge 2024) editorek Cateriny Preda a Magdaleny Radomske.
