23. 3. 2016, 18:00
FEDOR BLAŠČÁK /Bratislava/
SLOVÁCI
Filozof Fedor Blaščák připomene několik slovenských postav z dějin československé architektury a umění 2. pol. 20. století a na příkladech jejich ikonických děl předestře, jaké zjevné i netušené důsledky může mít vzdorovitost, když se znenadání ocitne jako hybná síla uprostřed kulturního zápasu o politickou emancipaci v 60. letech. Samozřejmě, že to bude o politice. Problém deficitu kulturních tradic se začne jevit hned jinak, když se jejich východiskem stane jazyk a ambice moderny i (neo)avantgardy. Jinými slovy, na co by nám byla „malířská tradice“, když máme silný konceptualismus?
# Husák, Filko, Dedeček, Kuzma, Jankovič a další.
6. 4. 2016, 18:00
VENDULA HNÍDKOVÁ /Ústav dějin umění AV ČR, Praha/
SOUBOJ FOREM VE VÁLCE IDEOLOGIÍ. AVANTGARDY A SOCIALISTICKÝ REALISMUS
Studená válka rozdělila svět na dva znepřátelené tábory. Jejich vzájemný antagonismus mohutně přiživovala propaganda obou politických bloků, ale odlišný projev byl požadován i po uměleckých koncepcích a jejích tvůrcích. V architektuře a jejích dějinách se tak často ocitá v přímé opozici transparentnost pozdního modernismu a těžkopádnost socialistického realismu. Přesto se za touto černobílou teorií odehrávala méně dogmatická realita.
20. 4. 2016, 18:00
MAROŠ KRIVÝ /Estonian Academy of Arts, Tallinn/
URBANITA 86 A KRITIKA SÍDLIŠŤ V DOBĚ POZDNÍHO SOCIALISMU
Výstavou Urbanita 86 (1986) vrcholila kritika sídlišť, kterou se architekti v Československu zabývali nejpozději od 70. let. Varianty této kritiky (reformní, ironickou a cynickou) představí Maroš Krivý ve společensko-institucionálním rámci pozdního socialismu. Zdůrazní přitom paralely mezi recepcí postmodernismu a znovuobnovením zájmu o socialistický realismus, jako je například tematizace architektury jako životního prostředí, které ovlivňuje psychiku jednotlivců. Na závěr uvede hypotézu o kontinuitě mezi kritikou sídlišť a post-socialistickou neoliberální urbanizací.
4. 5. 2016, 18:00
PETER SZALAY /Ústav stavebníctva a architektúry SAV, Bratislava/
RESTAUROVAT MODERNU
DVĚ POLOHY OBNOVY MODERNÍHO ARCHITEKTONICKÉHO DĚDICTVÍ
Neologická synagoga v Žilině je jakousi slovenskou Vilou Tugendhat a to nejen proto, že obě díla projektovali „otcové“ světové moderní architektury. Jejich široce medializovaný proces obnovy ukázal naší společnosti, že je potřeba restaurovat i moderní architekturu.
Paralely obou děl se však v samotné praxi jejich obnovy široce rozcházejí. Přednáška tak bude zamyšlením nad polohami praxe konzervování a transformování paměti a architektury, které stejně jako „volná“ tvorba otvírají diskuzi o poznávání architektury, umění a současné společnosti.
